Kolik zemí jste navštívili? 20? 30? 50? 100?

V cestovatelském světě se počet navštívených zemí často používá skoro jako skóre. Čím vyšší číslo, tím zkušenější cestovatel.

My to máme trochu jinak. Samozřejmě také víme, kolik zemí jsme navštívili. Je příjemné sledovat, kam všude jsme se už dostali, a každý nový stát nás baví.

Ale nechceme cestovat kvůli tomu, abychom co nejrychleji navyšovali číslo na mapě.

Mnohem důležitější pro nás je, jestli jsme zemi opravdu poznali.

A pokud se nám někde líbí, vůbec nám nevadí se vrátit.

Podruhé.

Potřetí.

Klidně ještě víckrát.

Takže než se jednou dostaneme ke 100 navštíveným zemím, pravděpodobně nám to bude trvat docela dlouho.

A jsme s tím úplně v pohodě.

Dá se s 20 dny dovolené navštívit 10 zemí za rok?

Technicky?

Samozřejmě.

Dokonce mnohem víc.

Když budete počítat každou krátkou návštěvu nového státu, využijete víkendy, státní svátky a budete vybírat destinace podle levných letenek, můžete během jednoho roku přidat na mapu opravdu velké množství zemí.

Můžete v pátek večer odletět. V sobotu projít centrum. V neděli udělat pár fotografií. Večer letět domů. A další stát je „hotový“.

Jenže právě tohle není způsob, kterým chceme cestovat my.

Země pro nás není položka, kterou potřebujeme odškrtnout

Když někam cestujeme, většinou nechceme vidět jen hlavní město a jednu nejznámější památku. Chceme vyjet ven. Projet zemi autem.

Vidět města i vesnice. Jít do hor. Ochutnat místní jídlo. Poznat trochu historie. Zastavit na místě, které jsme původně ani neměli v itineráři.

A někdy prostě jen sedět někde s kávou a pozorovat, jak kolem nás funguje obyčejný život. To všechno potřebuje čas.

Proto pro nás otázka není:

„Kolik zemí letos zvládneme?“

Spíš:

„Kolik zajímavých cest dokážeme během roku podniknout?“

A to jsou dvě dost rozdílné věci.

Kolik zemí tedy reálně zvládnete?

Hodně záleží na stylu cestování.

Když máte 20 dní dovolené, můžete teoreticky udělat například:

• dvě devítidenní cesty za 5 dní dovolené každou,
• několik prodloužených víkendů,
• další kratší cestu kolem státního svátku.

K tomu běžné víkendy bez dovolené.

Čistě matematicky tedy není problém navštívit během roku třeba 5, 8 nebo i více nových zemí.

S 25 nebo 30 dny dovolené samozřejmě ještě více.

Jenže číslo samo o sobě vůbec neříká, jak jste ty země procestovali.

20 dní dovolené nemusí znamenat 20 dní cestování

Jak jsme psali už v našem článku o plánování dovolené, správnou kombinací víkendů a svátků lze z omezeného počtu dní dostat výrazně více.

Například:

5 dní dovolené = 9 dní cesty

pokud spojíte dva víkendy.

Se státním svátkem může být poměr ještě lepší.

Takže například s 20 dny dovolené můžete teoreticky získat čtyři devítidenní bloky.

To už je:

36 dní na cestách.

A pořád jsme nezapočítali klasické víkendové výlety, na které nepotřebujete žádnou dovolenou.

Takže ano.

I člověk s relativně běžným počtem dní volna může cestovat několikrát ročně.

Ale my bychom čtyři devítidenní bloky automaticky nepoužili na čtyři nové země

A tady přichází hlavní rozdíl.

Mohli bychom si říct:

leden – země číslo 1
duben – země číslo 2
červen – země číslo 3
září – země číslo 4
prosinec – další prodloužený víkend, země číslo 5

A číslo by pěkně rostlo.

Jenže pokud víme, že určitá země potřebuje dva týdny, raději si na ni počkáme.

Albánie je pro nás typický příklad

Do Albánie bychom klidně mohli odletět na čtyři dny. Tirana. Výlet někam do okolí. Možná pobřeží. Fotka.

A mohli bychom si říct:

Albánie – navštíveno.

Jenže proč?

My už teď víme, že když pojedeme do Albánie, chceme ji pořádně projet.

Chceme hory. Města. Přírodu. Pobřeží.

Silnice mezi jednotlivými oblastmi.

A pokud už budeme na Balkáně, rádi bychom cestu spojili třeba také s Černou Horou. Takže místo čtyř dní chceme raději zhruba dva týdny.

Výsledek?

Do statistik přibudou možná jen dvě země.

Ale z cesty si odvezeme úplně něco jiného.

Někdy se raději vrátíme do stejné země

Tohle je možná největší důvod, proč nám rekord v počtu zemí příliš nedává smysl. Některé státy jednoduše nejdou poznat během jediné cesty.

Vezměte si Spojené státy.

Navštívit New York na pět dní a říct:

„USA máme.“

by nám přišlo trochu absurdní. Florida je úplně jiná. Západ USA úplně jiný.

New England zase jiný. Aljaška téměř jiný svět. Havaj stejně tak.

A právě proto se do některých zemí chceme vracet.

Pokud nás nějaká země zaujme natolik, že tam pojedeme třikrát, pro nás to není:

„škoda, mohli jsme mít místo toho tři nové státy.“

Naopak.

Znamená to, že jsme našli místo, které stojí za hlubší poznání.

Některé země jsou na čtyři dny. Jiné ani na měsíc nestačí

Nemá smysl používat na všechny destinace stejný metr.

Například malý evropský stát lze za několik dní poznat poměrně dobře.

Na městský výlet může být ideální:

3–4 dny.

Na menší zemi:

5–8 dní.

Na pořádný road trip:

10–14 dní.

A u velkých zemí?

Ani dva týdny nemusí být skoro nic.

USA, Kanada, Japonsko, Čína, Austrálie, Indie…

Tam můžete plánovat několik samostatných cest a pořád budete mít co objevovat. Proto se snažíme délku cesty přizpůsobit destinaci, ne destinaci délce volného okna v kalendáři.

A do toho počítáme Česko

Často se při počítání cest zapomíná na jednu věc.

Cestovat nemusíte jen za hranice. Víkend v Krušných horách pro nás není méně hodnotný jen proto, že jsme nepřejeli státní hranici. Stejně tak Krkonoše, Šumava, jižní Čechy nebo nějaké zapomenuté místo spojené s historií.

Právě české výlety mají jednu obrovskou výhodu: často nepotřebujeme vůbec žádnou dovolenou. Odjedeme v pátek po práci.

Vrátíme se v neděli. A pět pracovních dní dovolené můžeme schovat na cestu, na kterou je skutečně potřebujeme.

Nechceme tvrdit, že je špatně počítat navštívené země. My je samozřejmě také počítáme. Máme mapu. Baví nás vidět, kolik světa už jsme poznali. A pokaždé, když přibude nová země, máme radost. Jen z toho nechceme dělat hlavní cíl cestování.

Protože člověk, který navštívil 70 zemí, nemusí být automaticky „větší cestovatel“ než někdo, kdo jich navštívil 25 a do každé se několikrát vracel.

Jsou to jen dva různé způsoby cestování. Samozřejmě bychom jednou chtěli vidět obrovskou část světa. Možná se jednou dostaneme na 50 zemí. Jsou lidi na světě, kteří neopustili ani svoji vesnici natož stát. Takže si vážíme možnosti cestovat, někteří takové štěstí nemají :).

Pro nás je lepší otázka: kolik jste toho zažili?

Protože „kolik zemí jste navštívili?“ vlastně moc neříká. Někdo projede deset států během jednoho evropského road tripu. Jiný stráví tři týdny pouze v Japonsku. Někdo se každý rok vrací do Itálie a pokaždé pozná úplně jiný region. Cestování je radost ne soutěž.

Cílem je, abychom si při pohledu na každé navštívené místo řekli:

„Jo. Tohle místo si opravdu pamatujeme.“

A právě tak chceme cestovat na WandersKaty.