Route 66 slaví 100 let: co chceme vidět na legendární americké silnici

Route 66 slaví v roce 2026 přesně sto let. A právě v roce jejího velkého výročí se na její část vydáme také my. Neprojedeme celou trasu z Chicaga do Kalifornie, ale čeká nás jeden z jejích nejzajímavějších úseků – z kalifornské pouště přes Oatman, Kingman a Seligman až do Williamsu v Arizoně. Ostatně to, co jezdí většina, když Západ USA navštíví poprvé.

Na Route 66 chceme vidět staré čerpací stanice, neonové nápisy, westernové městečko plné oslů, opuštěné motely i malé podniky, které legendární silnici pomohly zachránit. A protože pojedeme na podzim roku 2026, zažijeme Mother Road právě během oslav jejího 100. výročí.

Co všechno máme na trase naplánováno?

Route 66 slaví v roce 2026 sto let

Route 66 byla zařazena do amerického systému číslovaných silnic v roce 1926. Historická trasa měřila přibližně 2 448 mil, tedy téměř 4 000 kilometrů, a vedla přes osm amerických států:

• Illinois,
• Missouri,
• Kansas,
• Oklahomu,
• Texas,
• Nové Mexiko,
• Arizonu,
• Kalifornii.

Spojovala Chicago se západním pobřežím a postupně se stala symbolem amerického cestování, svobody a přesunu na západ. John Steinbeck ji ve svém románu Hrozny hněvu označil jako „Mother Road“, tedy Matku cest, a toto pojmenování jí zůstalo dodnes.

Route 66 byla v roce 1985 oficiálně vyřazena z amerického dálničního systému. Nové mezistátní dálnice ji postupně nahradily a řadu městeček odřízly od provozu. Mnohé motely, restaurace a čerpací stanice zavřely. Část původní silnice však přežila a dnes ji připomínají značky Historic Route 66.

Podél Route 66 se dochovalo více než 250 budov, mostů, úseků silnice a dalších míst zapsaných v americkém Národním registru historických míst.

Oficiální oslavy 100. výročí neprobíhají pouze v jeden den, ale během celého roku 2026. Jejich součástí jsou festivaly, výstavy, automobilové jízdy, projekty na obnovu historických míst i speciální upomínkové předměty.

Náš plán po Route 66

Na Route 66 vyrazíme 30. října 2026, necelé dva týdny před symbolickým datem jejího 100. výročí. Čeká nás přesun od Joshua Tree v Kalifornii až do města Williams v Arizoně.

Trasa povede přibližně takto:

Joshua Tree – Amboy – Needles – Oatman – Sitgreaves Pass – Cool Springs – Kingman – Hackberry – Seligman – Williams

Celkem nás čeká přibližně 500 kilometrů. Samotná jízda zabere několik hodin, ale s plánovanými zastávkami půjde o celodenní výlet. Vyjet proto budeme muset opravdu brzy ráno.

Nechceme Route 66 pouze rychle projet. Chceme se zastavit na místech, která připomínají dobu neonových motelů, klasických amerických automobilů a rodinných podniků stojících přímo u silnice.

Roy’s Motel & Café v Amboy

První velkou zastávkou bude Roy’s Motel & Café v téměř opuštěném kalifornském městečku Amboy.

Roy’s vzniklo v roce 1938 jako čerpací stanice a opravna. Později k ní přibyly motelové chatky, restaurace a výrazný neonový nápis, který se stal jedním z nejfotografovanějších symbolů celé Route 66.

Amboy kdysi žilo díky cestujícím mířícím mezi Los Angeles a Arizonou. Po otevření dálnice Interstate 40 však většina dopravy městečko objela a jeho význam rychle klesl. Dnes zde žije minimum obyvatel a Roy’s funguje především jako nostalgická zastávka pro cestovatele.

Chceme si zde prohlédnout:

• slavný neonový nápis Roy’s,
• původní čerpací stanici,
• staré motelové chatky,
• opuštěnou pouštní krajinu kolem Amboy,
• označení Historic Route 66 na silnici.

Právě Roy’s podle nás představuje Route 66 tak, jak si ji většina lidí představuje – stará benzínka uprostřed pouště, retro nápis, nekonečná silnice a kolem téměř nic.

Nedaleko se nachází také Amboy Crater, vyhaslý sopečný kráter. Celý pěší okruh bychom během nabitého dne pravděpodobně nestihli, ale pokud nám čas dovolí, chceme se alespoň krátce zastavit u vyhlídky.

Oatman: westernové městečko plné oslů

Z Kalifornie přejedeme přes Needles do Arizony a zamíříme do Oatmanu. Jde o bývalé hornické městečko ukryté v pohoří Black Mountains.

Oatman proslavila zlatá horečka, dřevěné westernové domy a především divocí osli, kteří se volně pohybují po hlavní ulici. Jsou potomky zvířat využívaných při těžbě zlata a dnes představují nejznámější symbol města.

V Oatmanu chceme projít hlavní ulici, prohlédnout si staré výlohy, dřevěné chodníky a samozřejmě potkat místní osly. Kvůli nim se doprava v centru často úplně zastaví – přednost tu zkrátka nemají auta, ale čtyřnozí obyvatelé města.

Lidé by oslům neměli dávat běžné lidské jídlo ani je krmit přímo z auta. V některých místních obchodech se prodávají vhodné krmné granule. Opatrnost je nutná také při fotografování. Přestože jsou zvířata na lidi zvyklá, stále jde o volně žijící osly.

Oatman bude pravděpodobně jednou z nejvýraznějších zastávek celého dne. Kombinace Route 66, Divokého západu a volně pobíhajících oslů se jen tak někde nevidí.

Sitgreaves Pass: nejdivočejší úsek Route 66

Za Oatmanem nás čeká přejezd přes Sitgreaves Pass. Průsmyk leží v nadmořské výšce přibližně 1 093 metrů a vede přes skalnaté pohoří Black Mountains.

Právě tento úsek patří mezi nejkrásnější, ale zároveň nejnáročnější části historické Route 66. Silnice je úzká, klikatá a místy vede po svazích s prudkými srázy. Na rozdíl od širokých amerických dálnic tady opravdu pocítíme, po jakých cestách se jezdilo v první polovině 20. století.

Na trase chceme zastavit na některém z bezpečných míst a užít si výhled na vyprahlou arizonskou krajinu. Do průsmyku se nechceme dostat až po setmění. Zvlášť na podzim je proto důležité hlídat čas a nezdržet se příliš dlouho už v Amboy a Oatmanu.

Cool Springs Station

Po přejezdu Sitgreaves Pass se zastavíme u Cool Springs Station. Historická čerpací stanice stávala na Route 66 už ve 20. letech minulého století a v době největšího rozmachu nabízela cestovatelům benzín, jídlo i ubytování.

Původní budova byla později zničena, ale stanice byla znovu postavena podle dobových fotografií. Dnes funguje jako malé muzeum a obchod se suvenýry.

Cool Springs chceme navštívit především kvůli jeho atmosféře. Kamenná stavba s historickými čerpadly, starými automobily a horami v pozadí vypadá jako filmová kulisa. Ve skutečnosti se objevila také ve filmu Univerzální voják s Jeanem-Claudem Van Dammem.

Kingman: srdce arizonské Route 66

Další zastávkou bude Kingman, kterému se často přezdívá „Heart of Historic Route 66“.

Kingman je výrazně větší než Oatman nebo Seligman. Route 66 zde připomínají nástěnné malby, historické automobily, restaurace, motely i muzea.

Pokud dorazíme včas, chtěli bychom navštívit Arizona Route 66 Museum v budově Powerhouse Visitor Center. Expozice představuje vývoj dopravy podél 35. rovnoběžky – od původních stezek a dostavníků přes migraci během hospodářské krize až po nejslavnější období Route 66.

V Kingmanu bychom rádi viděli:

• Powerhouse Visitor Center,
• Arizona Route 66 Museum,
• historické centrum,
• route 66 nápisy a nástěnné malby,
• některou z klasických restaurací nebo dinerů.

Náš program je ale časově napnutý. Pokud se zdržíme v Oatmanu nebo na horském úseku, muzeum už nemusíme stihnout. Kingman proto bereme jako místo, kde se podle času rozhodneme mezi delší návštěvou a rychlou zastávkou.

Hackberry General Store

Mezi Kingmanem a Seligmanem se nachází Hackberry General Store, jedna z nejfotogeničtějších zastávek Route 66 v Arizoně.

Kolem bývalé čerpací stanice stojí staré automobily, rezavé vraky, historické benzinové stojany a desítky cedulí. Uvnitř se nachází obchod se suvenýry a sbírka předmětů spojených s Route 66.

Hackberry vypadá trochu jako kombinace muzea, vrakoviště a filmové kulisy. Právě taková bizarní místa k Route 66 patří. Nejde o naleštěnou turistickou atrakci, ale o směs historie, nostalgie a typického amerického kýče.

Tady určitě chceme pořídit část fotografií a videí z našeho roadtripu. Staré automobily a cedule Route 66 budou ideální kulisou také pro naše mikiny WandersKaty.

Nejdelší dochovaný úsek Route 66 v Arizoně

Úsek mezi Kingmanem a Seligmanem je součástí nejdelšího souvisle sjízdného úseku historické Route 66. Měří přibližně 160 mil, tedy asi 257 kilometrů, a pokračuje od oblasti Topocku přes Oatman a Kingman až do Seligmanu.

Právě v Arizoně tak lze Route 66 nejen hledat po jednotlivých městských ulicích, ale skutečně po ní delší dobu jet. Některé úseky jsou však propojené moderními silnicemi a původní trasa není všude značená stejně výrazně.

Do navigace si proto nestačí zadat pouze cílové město. Pokud bychom nechali trasu na automatickém výběru, aplikace nás pravděpodobně pošle na rychlejší Interstate 40. Jednotlivé zastávky si uložíme předem a budeme sledovat hnědé značky Historic Route 66.

Seligman: místo, kde Route 66 znovu ožila

Jedním z hlavních cílů bude Seligman, který se označuje jako „Birthplace of Historic Route 66“.

Když město v roce 1978 objela nová dálnice Interstate 40, provoz na hlavní ulici se prakticky ze dne na den zastavil. Místní podniky přišly o zákazníky a Seligman začal upadat.

S tím se odmítl smířit místní holič Angel Delgadillo. V roce 1987 dal dohromady skupinu podnikatelů a pomohl založit Historic Route 66 Association of Arizona. Jejich úsilí vedlo k oficiálnímu označení původní silnice jako Historic Route 66 a následně inspirovalo podobné iniciativy v dalších státech.

Bez Angela Delgadilla a obyvatel Seligmanu by možná značná část Route 66 zmizela. Právě proto pro nás Seligman nebude pouze další barevnou zastávkou, ale jedno z nejdůležitějších míst celé cesty.

Co chceme vidět v Seligmanu

Angel & Vilma Delgadillo’s Route 66 Gift Shop

Bývalé holičství Angela Delgadilla dnes funguje jako návštěvnické centrum a obchod se suvenýry. Chceme se podívat dovnitř, prohlédnout si staré fotografie a dozvědět se více o člověku, který pomohl Route 66 zachránit.

Delgadillo’s Snow Cap Drive-In

Snow Cap Drive-In založil v roce 1953 Angelův bratr Juan Delgadillo. Podnik postavil převážně ze zbytkového dřeva ze železnice a proslavil ho svým humorem.

Dodnes zde najdete barevnou výzdobu, staré automobily, nejrůznější cedule a schválně zmatené nápisy. Pokud bude otevřeno, chceme si zde dát něco malého k jídlu a užít si jednu z nejikoničtějších zastávek v Seligmanu.

Historické centrum a barevné obchody

Hlavní ulice je plná retro nápisů, malovaných fasád, starých aut a obchodů inspirovaných 50. lety. Některá místa mohou působit až přehnaně turisticky, ale právě to k dnešní podobě Route 66 patří.

Inspirace pro film Auta

Seligman a další městečka na Route 66 inspirovala tvůrce animovaného filmu Auta. Režisér John Lasseter během příprav cestoval po historické silnici a setkal se také s Angelem Delgadillem.

Příběh města, které po vybudování nové dálnice zmizelo z mapy cestovatelů, se následně promítl do osudu filmového Kardanova Lhota. Na Route 66 proto budeme hledat místa, automobily a podniky připomínající filmové postavy.

Williams: poslední zastávka našeho dne

Náš den na Route 66 zakončíme ve Williamsu, kde máme naplánované ubytování.

Williams má v historii silnice zvláštní postavení. Jednalo se o poslední město na Route 66, které objela nová dálnice Interstate 40. Stalo se tak 13. října 1984, jen několik měsíců před úplným vyřazením Route 66 z amerického dálničního systému.

Historické centrum Williamsu si zachovalo neonové nápisy, motely, restaurace a obchody lemující původní trasu. Pokud dorazíme až večer, nebude to vůbec vadit. Právě rozsvícené neony mohou být tou nejlepší tečkou za celým dnem.

Williams je zároveň známý jako výchozí místo pro cestu ke Grand Canyonu. Následující ráno proto odtud zamíříme na South Rim a následně do Flagstaffu, kde chceme zažít americký Halloween.

Je náš plán Route 66 reálný během jednoho dne?

Ano, ale bude to jeden z nejnáročnějších přesunů našeho roadtripu. Trasa od Joshua Tree přes Amboy, Oatman, Kingman a Seligman do Williamsu měří přibližně 500 kilometrů. S jednotlivými zastávkami může zabrat deset až dvanáct hodin.

Abychom všechno zvládli, musíme:

• vyjet brzy ráno,
• předem si uložit jednotlivé zastávky,
• hlídat otevírací dobu muzeí a obchodů,
• nezdržet se příliš dlouho v Amboy,
• projet Sitgreaves Pass ještě za světla,
• počítat s tím, že některé místo případně vynecháme.

Naší prioritou jsou Roy’s v Amboy, Oatman, Sitgreaves Pass, Cool Springs, Hackberry a Seligman. Návštěvu muzea v Kingmanu přizpůsobíme času.

Nechceme celý den strávit jen honěním zastávek a kontrolováním hodinek. Pokud zjistíme, že je plán příliš nabitý, raději si některá místa užijeme pořádně a zbytek si necháme na další cestu.

Praktické tipy pro cestu po Route 66

Nespoléhejte pouze na běžnou navigaci

Navigace se vás většinou pokusí dostat na Interstate 40. Uložte si jednotlivé zastávky a sledujte označení Historic Route 66.

Stáhněte si offline mapu

V pouštních oblastech nemusí být všude dostupný mobilní signál. Offline mapa se hodí hlavně mezi Amboy, Oatmanem a Kingmanem.

Natankujte s předstihem

Mezi jednotlivými zastávkami mohou být dlouhé úseky bez spolehlivě otevřené čerpací stanice. Na staré benzínky podél Route 66 nelze spoléhat jako na běžné čerpací stanice.

Vozte s sebou dostatek vody

I na podzim se pohybujete v pouštní oblasti. V autě bychom měli mít zásobu vody a něco malého k jídlu.

Zkontrolujte stav silnic

Historické úseky mohou být dočasně uzavřené kvůli počasí, opravám nebo poškození. Před cestou zkontrolujeme aktuální dopravní informace na webu Arizona Department of Transportation.

Počítejte s časným západem slunce

Na konci října se stmívá poměrně brzy. Klikatý úsek přes Sitgreaves Pass chceme projet za denního světla.

Proč chceme Route 66 zažít právě v roce 2026

Route 66 pro nás není jen silnice mezi dvěma místy. Je to jeden ze symbolů amerického cestování a zároveň připomínka toho, jak snadno mohou malá města zmizet, když je nová dálnice odřízne od okolního světa.

Stoleté výročí je ideální příležitostí projet alespoň část trasy, zastavit se v rodinných podnicích a podpořit místa, která její příběh stále udržují při životě.

Těšíme se na poušť kolem Amboy, osly v Oatmanu, zatáčky v Sitgreaves Pass, staré automobily v Hackberry i neonová světla ve Williamsu. Nejvíce jsme ale zvědaví, jestli Route 66 dokáže navodit tu atmosféru svobody a nekonečné cesty, kterou známe z filmů, knih a písní.

Po návratu článek doplníme o naše skutečné zkušenosti, aktuální ceny, otevírací doby a především o to, která zastávka nás na stoleté Route 66 nakonec bavila nejvíce.

Nejčastější otázky o Route 66

Kdy slaví Route 66 sto let?

Route 66 vznikla v roce 1926, a proto se její 100. výročí slaví během celého roku 2026.

Jak dlouhá je Route 66?

Historická Route 66 měřila přibližně 2 448 mil, tedy téměř 4 000 kilometrů.

Přes které státy Route 66 vede?

Route 66 prochází státy Illinois, Missouri, Kansas, Oklahoma, Texas, Nové Mexiko, Arizona a Kalifornie.

Existuje Route 66 ještě dnes?

Route 66 byla v roce 1985 vyřazena z amerického dálničního systému. Mnoho původních úseků je ale stále sjízdných a označených jako Historic Route 66.

Která část Route 66 je nejzajímavější v Arizoně?

Mezi nejznámější patří úsek mezi Topockem, Oatmanem, Kingmanem a Seligmanem. Nabízí horskou silnici přes Sitgreaves Pass, historické čerpací stanice i městečka spojená se záchranou Route 66.

Kolik času potřebujete na Route 66 mezi Oatmanem a Williamsem?

Samotnou trasu lze projet během jednoho dne, ale na zastávky je vhodné vyhradit alespoň osm až deset hodin. Pokud chcete navštívit muzea a nikam nespěchat, je lepší cestu rozdělit do dvou dnů.