Pamatujete si na moment, kdy jste poprvé klikli na tlačítko „Koupit letenku“ bez toho, aniž by za vámi stála cestovka s delegátem a autobusem? Ten lehký pot na dlaních a vlezlá myšlenka: „Co jsem to proboha udělala? Co když tam zabloudím? Co když mě okradou a já skončím bez pasu někde pod mostem?“.
Pokud máte například stabilní práci, hypotéku či jiné závazky a rádi svůj život kontrolujete, je strach z první cesty „na vlastní pěst“ naprosto přirozený. Cestovatelské profily na Instagramu sice tváří, že vyrazit sami do džungle je brkačka, ale realita je taková, že každý z nás měl poprvé stažený žaludek.
Když jsem poprvé vyrazila do Vietnamu (s partnerem), už z vídeňského letiště jsem si říkala: tak teď jsem zvědavá, jak to všechno zvládnu. Není to Itálie, Alpy, je to daleko od domova. Jsem na to sama. Ale zvládla jsem to a vím, že mě teď už nic nezastaví. Musíte porazit sami sebe, vy sami sobě jste největším soupeřem. Dobrá zpráva je, že strach se dá snadno přeprat dobrou logistikou. Tady je můj návod, jak přežít první solo nebo low-cost plánování bez nervového zhroucení.
První ligu nechte na jindy: Začněte „Evropou pro začátečníky“. Nemusíte hned první cestu bez cestovky letět do Bangkoku nebo trekovat v Peru. Vyberte si destinaci, která je blízko, je bezpečná a kde všechno funguje. Lze najít i taková místa, kde je centrum kousek od letiště (Pisa). I kdybyste poprvé měli sami letět z Prahy do Varšavy, jde o to vyzkoušet si to sám/sama.
- Tip WandersKaty: Skvělé na rozjezd je Polsko (skvělé služby, levno, domluvíte se skoro česky), Mallorca (všude jsou turisti, neztratíte se) nebo Florencie, Budapešť, Skopje, prakticky cokoli v Evropě. Jakmile pojedete jednou, dvakrát budete mít větší a větší odvahu zkusit vzdálenější destinace. Samozřejmě může s vámi jet někdo zkušenější, ale opět hrozí, že budete na tuto osobu spoléhat a nebudete se tolik snažit si v určitých situacích poradit sami.
- Pohybovat se po letišti je také velmi snadné. I když letiště vypadá jako obrovské mraveniště, je to ve skutečnosti dokonale organizovaný stroj. Stačí často sledovat cedule a držet se pár kroků, případně není problém oslovit letištní personál.
Krok 1: Tabule ,,Departures/Odlety. Jakmile vejdete do haly, najdete obří elektronickou tabuli. Najdete číslo svého letu. Uvidíte stav, zda check-in je otevřen, probíhá boarding a hlavně číslo přepážky, kam jít případně odevzdat velký kufr (já tedy cestuji pouze s malým batohem a také to velmi doporučuji), a v poslední řadě číslo brány (gate). Například v Praze se můžete odbavit sami, pak zamíříte ke kontrole. Naskenujete svoji letenku u E-gate a projdete turniketem potom, co se vám otevřenou dvířka. Následuje skener pasu a obličeje. Pas vložíte na skener po vaší pravé ruce, dveře se otevřou, stoupnete si na vyznačené boty a obličej nasměřujete do kamery, hurá procházíte! V rámci EU cestujete na svůj občanský průkaz.
Krok 2: Bezpečnostní kontrola (security). Tady lidé obvykle panikaří nejvíce. Jde jen o cvik. Nezapomeňte, pokud máte pouze batoh jako já, tekutiny musíte mít uloženy v plastovém sáčku objem každé tekutin 100 ml. Avšak upřímně vše si můžete koupit v cílové destinaci. Tedy vše z kapes do bedýnky, stejně tak pásek, mikinu, elektroniku. Projdete rámem. Když pípá, mohou vás ještě dodatečně projet ručním skenerem a jdete.
Krok 3: Hledání té správní brány (Gate). Za kontrolou se podívejte na nejbližší ukazatele a tím směrem se vydejte. Případně na obrazovce bude svítit váš let, abc123 Gate B14 například. Sledujte šipky na stropě a stěnách letiště. Písmena vás navedou do správného křídla.
Krok 4: Boarding (Nástup do letadla). U gatu buďte zhruba 30-40 minut před odletem, boarding čas máte na letence. Připravte si pas/občanku a letenku. Opět pípnete u brány, projdete tunelem a jdete do letadla! Jak vzrušující.
Google Maps a Mapy.cz jsou vaši nejlepší kámoši. Největší strach máme z toho, že se ztratíme. Jenže v roce 2026 už nebloudíme s papírovou mapou. Stáhněte si offline mapy celé oblasti do mobilu ještě doma na Wi-Fi.
- Můj trik: Vyznačte si v mapě hvězdičkou hotel, letiště, hlavní nádraží a 3 restaurace, které mají dobré recenze. Když vystoupíte z letadla, prostě jen sledujete modrou tečku na displeji. Žádný stres. Zadám odkud kam a GPS mě do cíle vždycky dostane. Jinak to snad ani nejde. Pokud tedy nepojedete z letiště na hotel rovnou taxi. Samozřejmě za sebe v určitých destinacích doporučuji půjčovat auto (discovercars). Máte totiž velkou svobodu pohybu.
Zkroťte finance a mějte plán „B“. Strach z toho, že zůstanete bez peněz, vyřešíte jednoduše. Rozdělte si peníze na tři části:
- Něco málo v hotovosti (eura nebo lokální měna na drobnosti).
- Hlavní peníze na běžném účtu s kartou.
- Železná rezerva na jiném účtu (nebo kreditce), na kterou nesaháte, ale v případě nouze vás zachrání (např. na nákup nové letenky nebo emergency hotelu). Za sebe rozhodně doporučuji Revolut.
Jazyková bariéra je mýtus. „Co když mi nebudou rozumět?“. Věřte mi, lidi na celém světě jsou zvyklí na turisty, co neumí dokonale anglicky. Ruce, nohy a úsměv vyřeší 90 % situací. Na těch zbylých 10 % máte v kapse telefon a Google Překladač, který dneska umí překládat i text z foťáku v reálném čase (např. jídelní lístek v restauraci). Navíc ve většině případů musím uznat, že naopak lidé v cizí zemi neumí příliš dobře anglicky, nebo také vůbec. Zažila jsem to jednak ve Vietnamu, Makedonii, Arménii apod., kde někteří (včetně velmi mladých lidí), neuměli ani slovo anglicky. Takže ruce nohy, ukazování na objekty a měla jsem, co jsem chtěla :).
Co nejhoršího se může stát? (A jak to vyřešit). Když vás přepadne panika, racionálně si rozeberte ten nejhorší scénář:
- Ujede mi autobus? Počkám na další nebo si vezmu Uber/místní taxi.
- Hotel bude hnusný? Booknu si na jednu noc jiný a tenhle zruším. Život jde dál.
- Ztratím se? Sednu si do kavárny, dám si kafe, chytím Wi-Fi a v klidu se zorientuju. Hlavně v klidu.
Slovo na závěr: Strach je jen nedostatek informací. Cestování na vlastní pěst není pro vyvolené superhrdiny. Je to pro normální lidi, jako jsem já nebo vy, kteří jen chtějí mít svou dovolenou pevně ve svých rukou a nechtějí přeplácet provize agenturám.Jakmile poprvé projdete letištní bránou a zjistíte, že jste to zvládli sami, ten pocit svobody za to stoprocentně stojí. Tak šup, vyberte zemi, bookněte letenku a zbytek už spolu vymyslíme!
Často kladené otázky
Je normální mít strach z první cesty bez cestovky?
Ano, je to úplně normální. Člověk najednou řeší letenky, ubytování, dopravu, jazyk, peníze i orientaci na místě. Strach často zmizí nebo se výrazně zmenší ve chvíli, kdy máte připravený jednoduchý plán a první cesta se povede.
Jak začít cestovat bez cestovky?
Nejlepší je začít jednodušší destinací, kratším výletem a dobře dostupným místem. Nemusí to být hned exotika na druhém konci světa. Na první cestu dává smysl město nebo země, kde je dobrá doprava, bezpečné prostředí a dost informací online.
Co když neumím dobře anglicky?
Základní angličtina většinou stačí víc, než si člověk myslí. Hodně věcí dnes vyřešíte přes aplikace, překladač, mapy a rezervace online. Není potřeba mluvit dokonale, důležitější je nebát se zeptat a připravit si základní fráze dopředu.
Jak se nebát, že se ztratím?
Pomáhá mít offline mapy, uložené ubytování, základní trasu a rezervní čas. Ztratit se na chvíli není katastrofa, pokud máte nabitý telefon, internet nebo offline mapu. Ve větších městech se dá většinou snadno vrátit metrem, autobusem nebo taxíkem přes aplikaci.
Je cestování bez cestovky bezpečné?
Může být bezpečné, pokud člověk používá zdravý rozum a připraví se. Je dobré sledovat aktuální situaci v zemi, mít cestovní pojištění, hlídat si doklady a peníze a nechodit zbytečně do rizikových míst. Samostatné cestování neznamená cestovat bez plánu.
Co si připravit před první cestou?
Doporučujeme mít letenky, ubytování, pojištění, základní itinerář, offline mapy, kopii dokladů a přehled dopravy z letiště. Není nutné plánovat každou minutu, ale první den po příletu by měl být co nejjednodušší.
Jaká destinace je vhodná pro první cestu bez cestovky?
Dobrá je destinace s jednoduchou dopravou, bezpečným prostředím a dostatkem informací. Pro začátek se hodí evropská města, kratší víkendové výlety nebo místa, kde se dá dobře domluvit anglicky. Jakmile člověk zvládne první cestu, další už bývá mnohem jednodušší.
Diskuze
Komentáře pod článkem
Zatím žádné komentáře. Buď první.