Dark tourism v Česku: 10 temných míst, která stojí za návštěvu

Česko má míst spojených s temnou historií překvapivě mnoho. Komunistické pracovní lágry, vyhlazené vesnice, popraviště, podzemní krypty nebo kostnice plné lidských ostatků.

A právě jejich návštěva spadá pod pojem dark tourism neboli temný turismus.

Nejde nám přitom o hledání senzace nebo o focení „děsivých míst“ pro sociální sítě. Dark tourism máme rádi především proto, že umožňuje poznávat historii přímo tam, kde se skutečně odehrávala. Některá místa jsou velmi známá. Jiná zůstávají trochu stranou hlavních turistických tras.

Vybrali jsme 10 míst v Česku, která podle nás patří mezi nejzajímavější cíle pro každého, koho baví temná historie, druhá světová válka, komunistické represe, industriální minulost nebo poněkud netradiční cestování.

A hned na začátku jedno důležité upozornění. Na řadě míst v tomto článku zemřeli skuteční lidé.

Dark tourism neznamená zábavní park.

Především u památníků obětí války a represí bychom měli místo navštívit s respektem k lidem, jejichž příběhy připomíná.

1. Terezín – jedno z nejsilnějších míst temné historie v Česku

📍 Ústecký kraj

Pokud bychom měli vybrat jedno místo, které většinu lidí při spojení „dark tourism v Česku“ napadne jako první, pravděpodobně to bude Terezín.

Během druhé světové války zde fungovaly dva rozdílné represivní systémy.

V Malé pevnosti byla od roku 1940 policejní věznice pražského gestapa, zatímco v samotném pevnostním městě vzniklo roku 1941 židovské ghetto, které fungovalo jako sběrné a tranzitní místo před dalšími deportacemi.

Právě kombinace dochovaných prostor, celého pevnostního města a znalosti toho, co se zde odehrávalo, dělá z Terezína mimořádně silné místo.

Navštívit lze mimo jiné Malou pevnost a Muzeum ghetta. Tady bych rozhodně nepočítala s rychlou zastávkou na hodinu.

Pokud vás historie skutečně zajímá, vyhraďte si na Terezín podstatnou část dne.

Proč sem jet

• druhá světová válka,
• nacistické represe,
• autentické prostory,
• rozsáhlé expozice,
• jedno z nejvýznamnějších míst dark tourismu v Česku.

2. Jáchymov – uran, pracovní tábory a komunistické represe

📍 Krušné hory

Jáchymov je přesně ten typ místa, který nás na dark tourismu zajímá nejvíc.

Na první pohled krásné krušnohorské město. Když ale začnete odkrývat jeho historii, dostanete se k jedné z nejtemnějších kapitol komunistického Československa.

V okolí Jáchymova vznikla po druhé světové válce soustava pracovních táborů spojených s těžbou uranu. V nelidských podmínkách zde byli vězněni mimo jiné političtí vězni komunistického režimu.

Jedním z nejvýraznějších symbolů tohoto období je Rudá věž smrti u Ostrova.

Byla součástí pracovního tábora Vykmanov II, zřízeného v roce 1951. Podle Národního památkového ústavu zde bylo internováno přibližně 300 politických vězňů považovaných režimem za zvlášť nepohodlné.

A právě zde vězni pracovali při zpracování uranové rudy. Jáchymovská hornická krajina spolu s Rudou věží smrti patří také do Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří zapsaného na seznam světového dědictví UNESCO.

K tématu patří také Štola č. 1.

Byla vyražena v roce 1952 v souvislosti s těžbou uranové rudy a dnes představuje dochované důlní dílo připomínající způsob těžby v tomto období. Pokud chcete Jáchymov opravdu pochopit, doporučujeme nesoustředit se jen na město.

Celá okolní krajina je plná stop po hornictví, uranu a pracovních táborech.

Proč sem jet

• politické procesy 50. let,
• komunistické pracovní tábory,
• těžba uranu,
• Rudá věž smrti,
• Štola č. 1,
• jedna z nejzajímavějších kombinací historie a hor v Česku.

3. Památník Vojna u Příbrami – dochovaný komunistický pracovní tábor

📍 Lešetice u Příbrami

Pokud vás zaujme historie Jáchymova, Památník Vojna by měl být další zastávkou.

Areál bývalého pracovního tábora patří k nejlépe dochovaným místům svého druhu u nás. Za ostnatými dráty zde byli drženi lidé nuceně nasazení při těžbě uranu. Mezi politickými vězni byli například vědci, umělci, duchovní, politici nebo sportovci včetně československých hokejových reprezentantů a mistrů světa z let 1947 a 1949.

Právě dochované budovy, strážní věže a celý uzavřený areál dávají místu úplně jiný rozměr než klasické muzeum. Nedíváte se pouze na fotografie pracovního tábora.

Stojíte přímo uvnitř něj.

Památník je dnes součástí Hornického muzea Příbram a je veřejně přístupný.

Proč sem jet

• komunistické represe,
• političtí vězni,
• těžba uranu,
• autentický dochovaný tábor,
• výborný doplněk k Jáchymovu.

4. Lidice – místo, kde po vesnici zůstalo prázdno

📍 Středočeský kraj

Dark tourism nemusí znamenat podzemí, vězení nebo rozpadající se továrnu.

Někdy je nejsilnější právě to, co na místě chybí. A Lidice jsou toho dokonalým příkladem.

Dne 10. června 1942 byla obec Lidice zničena nacisty v rámci represí po atentátu na Reinharda Heydricha. Pietní území dnes připomíná obec i její obyvatele, kteří se stali oběťmi nacistického násilí.

V krajině jsou dodnes patrná místa, kde stával kostel, škola nebo jednotlivé usedlosti. Součástí areálu je také muzeum, hrob lidických mužů a známé sousoší dětských obětí války.

Právě prázdnota bývalé vesnice působí možná silněji než jakákoliv rekonstrukce.

Proč sem jet

• druhá světová válka,
• heydrichiáda,
• autentické místo zaniklé obce,
• muzeum a pietní území,
• jedno z nejsilnějších míst moderních českých dějin.

5. Ležáky – tragédie malé osady spojené s výsadkem Silver A

📍 Pardubický kraj

Lidice zná téměř každý.

Ležáky bývají trochu ve stínu.

A přitom jde o mimořádně silné místo. Malá kamenická osada byla spojena s odbojem a poskytovala zázemí parašutistům skupiny Silver A, kteří zde používali radiostanici Libuše. Dne 24. června 1942 nacisté Ležáky obklíčili a následně osadu zničili. Všichni její obyvatelé kromě dvou dětí byli zavražděni.

Dnes na místě jednotlivých domů stojí památníky označující, kde která stavba původně stála. Podobně jako v Lidicích zde proto působí hlavně prázdná krajina a vědomí toho, co zde ještě v roce 1942 existovalo.

Proč sem jet

• operace Silver A,
• heydrichiáda,
• zaniklá osada,
• velmi silná atmosféra,
• podstatně méně známé místo než Lidice.

6. Národní památník hrdinů heydrichiády – krypta v Resslově ulici

📍 Praha

Jedno z nejsilnějších míst dark tourismu v Praze najdete jen pár minut pěšky od Karlova náměstí.

Pod pravoslavným chrámem sv. Cyrila a Metoděje se nachází krypta, kde se po atentátu na Reinharda Heydricha ukrývali českoslovenští parašutisté.

Dne 18. června 1942 zde svedli svůj poslední boj s nacistickými jednotkami. Dnes se v kryptě nachází pietní expozice připomínající sedm československých vojáků.

A právě autenticita místa je na tom nejsilnější. Nejde o muzeum postavené desítky let po události. Jste na místě, kde se celý boj skutečně odehrál.

Vnější stěna kostela dodnes připomíná útok na ukryté parašutisty.

Proč sem jet

• operace Anthropoid,
• československý odboj,
• autentická krypta,
• jedno z nejvýznamnějších míst druhé světové války v Praze.

7. Kobyliská střelnice – nacistické popraviště uprostřed Prahy

📍 Praha 8

Další velmi silné místo najdeme v Kobylisích.

Původně vojenská střelnice byla během německé okupace využívána k represivním popravám. V severní části areálu nacistická správa zřídila hromadné popraviště.

K největšímu počtu poprav zde docházelo během heydrichiády. Podle Prahy 8 bylo na Kobyliské střelnici nacisty popraveno 540 lidí.

Dnes je místo národní kulturní památkou a slouží především jako pietní prostor. Je to přesně jeden z těch případů, kdy můžete léta žít v Praze a vůbec netušit, jak temná historie se skrývá několik stanic metra od centra.

Proč sem jet

• heydrichiáda,
• nacistické popraviště,
• český odboj,
• méně známý dark tourism v Praze.

8. Lety u Písku – Památník holokaustu Romů a Sintů

📍 Jihočeský kraj

Jedno z míst, které by podle nás v podobném seznamu rozhodně nemělo chybět.

Na autentickém místě v Letech fungoval v letech 1942–1943 protektorátní tábor, v němž byli násilně koncentrováni převážně čeští Romové a Sintové před deportacemi do Auschwitz II-Birkenau.

Dnes se zde nachází Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách s vnitřní i venkovní expozicí.

Zajímavá je také novodobá historie samotného místa. Památka a příběh tábora byly dlouho problematickou součástí české historické paměti; v prostoru bývalého tábora se po desetiletí nacházel areál velkovýkrmny prasat.

Dnes má místo konečně podobu důstojného památníku.

Proč sem jet

• holokaust Romů a Sintů,
• méně známá část českých dějin,
• autentické místo bývalého tábora,
• moderně pojatá expozice.

9. Kostnice u sv. Jakuba v Brně – tisíce lidských ostatků pod městem

📍 Brno

Teď se přesuneme od moderních dějin k úplně jinému druhu dark tourismu.

Pod kostelem sv. Jakuba v centru Brna se nachází rozsáhlá kostnice, která byla objevena až v roce 2001 a dnes je přístupná veřejnosti.

Podzemní prostory jsou naplněné lidskými kostmi a lebkami. Atmosféra je ale úplně jiná než například v Terezíně nebo Jáchymově. Není to místo spojené s jednou konkrétní historickou tragédií.

Je to spíš připomínka toho, jak naši předkové zacházeli se smrtí, pohřbíváním a nedostatkem prostoru na městských hřbitovech.

Pro někoho morbidní. Pro nás fascinující historické místo.

Proč sem jet

• podzemí,
• kostnice,
• historie pohřbívání,
• netradiční Brno,
• úplně jiný typ dark tourismu.

10. Kostnice Sedlec – asi nejslavnější kostnice v Česku

📍 Kutná Hora

Pokud jde o „klasický“ dark tourism, Sedlecká kostnice patří mezi nejslavnější místa u nás.

Kostel Všech svatých s kostnicí vznikl v areálu bývalého cisterciáckého kláštera; samotný kostel pochází z první poloviny 14. století. Dnes kostnici proslavilo především mimořádné uspořádání lidských ostatků.

Lebky a kosti zde nejsou pouze uloženy. Staly se součástí výzdoby prostoru. Právě proto je Sedlec vizuálně jedním z nejvýraznějších míst dark tourismu v celé České republice.

Kostnice je veřejně přístupná; provozovatel v současnosti používá vstupenky na konkrétní datum a čas. I tady ale platí to samé jako u všech kostnic:

nejde o hororovou atrakci, ale o pietní prostor s lidskými ostatky.

Proč sem jet

• lidské ostatky,
• sakrální architektura,
• mimořádně neobvyklá výzdoba,
• jedno z nejznámějších míst svého druhu v Evropě.

BONUS: BOHNICKÝ HŘBITOV

Za chvíli končí léto a pro mnohé začíná nejoblíbenější roční období. Listí se barví, teploty klesají na přijatelné hodnoty, lidé nabíhají do kaváren pro své oblíbené teplé nápoje a pro milovníky temna začíná období procházek na hřbitovech. Divné co? Ale v období dušiček má každý hřbitov kouzelnou atmosféru, svíčky plápolají, stromy hází stíny, je to zvláštní. Pamatuji si, když jsem v tomto období poprvé navštívila tzv. hřbitov bláznů.

💀 Základní fakta o místě

• Vznik a kapacita: Byl vysvěcen v roce 1909 jako pohřebiště pro tehdejší Královský zemský ústav pro choromyslné v Bohnicích. Pohřbívat se zde přestalo v roce 1951 a od roku 1963 je zcela opuštěný.
• Těla ve třech vrstvách: Na ploše zhruba 2,5 hektaru leží přes 4 200 až 4 700 lidí. Protože kapacita brzy nestačila, rakve se do země ukládaly až ve třech vrstvách nad sebou.
• Hroby bez jmen: Většina hrobů nemá náhrobky. Jsou to jen podlouhlé kopce hlíny zarostlé hustým břečťanem. Systém fungoval tak, že po pohřbu se do země zapíchl jen dřevěný kolík s číslem pacienta. Ty už dávno shnily.

🧠 Kdo tu vlastně leží? (Směs nešťastníků a vrahů)

Tohle místo nepatřilo jen lidem s duševním onemocněním. Končili zde ti, které společnost tehdy nechtěla nebo nemohla pohřbít na běžných křesťanských hřbitovech:

• Vojáci z 1. světové války: Leží tu stovky vojáků, kteří v bohnickém ústavu přišli o rozum kvůli válečným hrůzám (tzv. shell shock), nebo zde podlehli epidemii tyfu.
• Sebevrazi a vrazi: Lidé, kteří spáchali sebevraždu přímo v ústavu, ale i těžcí zločinci a násilníci, u kterých se prokazovala nepříčetnost.
• Italská stopa fašismu: Uprostřed hřbitova stojí mohyla obětem první světové války. Mramorové desky, které u ní visely, nechal ve 30. letech osobně zaplatit italský diktátor Benito Mussolini (na památku zde pohřbených italských vojáků).

👁️ Největší bizarnosti a legendy

• Spojení s Otýlií Vranskou: Traduje se, že na hřbitově leží rotmistr Pavlíček – jeden z hlavních podezřelých v dodnes neobjasněné, brutální vraždě prostitutky Otýlie Vranské z roku 1933. Pavlíček se krátce po jejím nalezení oběsil a skončil právě zde.
• Atentátník Gavrilo Princip: Jedna z nejdivočejších legend tvrdí, že tu byl tajně pohřben Gavrilo Princip – muž, který spáchal atentát na Františka Ferdinanda d'Este a rozpoutal 1. světovou válku. Zemřel v terezínské pevnosti a rakouské úřady se bály, aby se z jeho hrobu nestalo poutní místo pro radikály. Oficiálně byl ale pohřben jinde, Bohnice jsou jen mýtus, který ale dodává místu skvělou dark atmosféru.
• Satanistické rituály: V 80. a 90. letech minulého století hřbitov naprosto propadl zkáze a stal se útočištěm různých rituálů. Konaly se tu satanistické rituály, scházeli se tu bezdomovci, narkomani a vandalové, kteří ničili starou hřbitovní kapli.

🎬 Hollywoodský moment

Ponurá atmosféra bohnického hřbitova se zalíbila i režisérovi Miloši Formanovi. Natáčel zde scény pohřbu pro svůj oscarový velkofilm Amadeus (hřbitov v něm suploval vídeňský chudinský hřbitov, kde skončilo tělo W. A. Mozarta).

📌 Praktické info: Hřbitov byl dlouhé roky volně přístupný přes zrezivělou a rozbitou bránu. Aktuálně prochází jeho dominanta – secesní kaple s márnicí – rekonstrukcí. Hřbitov je nicméně stále přístupný pro veřejnost, lidé se v něm mohou pohybovat po vyznačených trasách a pořádají se zde i organizované komentované prohlídky.

A co urbex?

Dark tourism a urbex se často překrývají, ale podle nás to není úplně totéž.

Urbex je hlavně objevování opuštěných staveb.

Dark tourism je spojený především s temnou historií místa – smrtí, válkou, perzekucí, katastrofami nebo lidským utrpením.

Některá místa samozřejmě splňují obojí. Právě v Krušných horách například najdete řadu opuštěných průmyslových a hornických lokalit, které mají zároveň velmi temnou minulost. Sem bychom zařadili například oblast Rolavy, které jsme na WandersKaty věnovali samostatný článek.

Podobná místa ale mají jednu zásadní nevýhodu:

ne všechna jsou oficiálně přístupná a bezpečná.

Do uzavřených objektů proto nevstupujeme jen proto, abychom získali lepší fotografii. Pokud je areál soukromý nebo uzavřený, respektujeme to.

Dark tourism není o tom, kdo najde „nejděsivější místo“

Právě na závěr chceme zdůraznit jednu věc.

Máme dark tourism rádi. Zajímají nás opuštěná místa, doly, věznice, podzemí i temné kapitoly historie.

Ale smyslem podle nás není hodnotit:

„Tady to bylo nejstrašidelnější.“

Za každým podobným místem je skutečný příběh.

V Terezíně byli vězněni lidé.

V Lidicích a Ležákách zmizely celé obce.

V Jáchymově a na Vojně byli lidé nuceni pracovat v uranových dolech.

V Letech byli vězněni čeští Romové a Sintové před deportacemi.

A v kryptě v Resslově ulici zemřeli českoslovenští parašutisté.

Proto nás dark tourism baví hlavně jako způsob poznávání historie jinak než z učebnice. Stát přímo na místě události je totiž úplně jiný zážitek než si o ní přečíst dvě stránky doma. A právě v Česku máme podobných míst překvapivě mnoho.

A pokud vás podobná místa zajímají stejně jako nás, na WandersKaty postupně přidáváme další články věnované dark tourismu, urbexu a zapomenutým místům v Česku i zahraničí.