Starověký Egypt - Luxor

Magický Luxor: Cesta do srdce starověkého Egypta, kde historie stále dýchá

Nil je tepnou Egypta, ale Luxor je jeho srdcem. Nikde na světě se na tak malém prostoru neshromáždilo tolik monumentální historie. Tam, kde dnes stojí moderní město, se kdysi rozkládaly Veset (řecky Théby) – slavné hlavní město Nové říše. Pod nohama vám zde leží tři tisíce let staré příběhy faraonů, intrik, bohů a rituálů. Vydejte se s námi na cestu, která vás provede od monumentálních chrámů živých na východním břehu až po tajemná údolí mrtvých na břehu západním. Březen je poměrně ideální čas na návštěvu Luxoru. Cestovní kanceláře v brožurách lákají na „příjemné jarní teploty, ideální pro poznávání památek“. Avšak nenechte se mýlit, i v březnu můžete zažít docela velké horko. Já se doslova tavila ve vlastní šťávě. Ale bylo to naprosto neskutečné, dechberoucí a magické.

Luxorský chrám: Místo božského znovuzrození a Alej sfing

Zatímco Karnak ohromuje svou obrovskou rozlohou, Luxorský chrám, ležící přímo v srdci moderního města, vás okouzlí svou elegancí, intimnější atmosférou a neuvěřitelnou architektonickou kontinuitou. Hlavními staviteli byli Amenhotep III. a slavný Ramesse II.

Velkolepý vstup a osamělý obelisk

Před vstupem do chrámu vás uvítá monumentální pylon Ramesse II., před kterým sedí obří žulové sochy tohoto faraona. Původně zde stály dva vztyčené žulové obelisky. Dnes tu však uvidíte pouze jeden.

• Historická zajímavost: Druhý obelisk daroval v 19. století egyptský místokrál Muhammad Alí Francii. Dnes tento ukradený kousek luxorské historie zdobí náměstí Place de la Concorde v Paříži. Egypt za něj na oplátku dostal mosazné hodiny pro citadelu v Káhiře, které však po doručení nikdy správně nefungovaly.

Spojení tří náboženství v jednom bodě

Luxorský chrám je fascinujícím živým svědkem lidských dějin. Když do něj vstoupíte, procházíte doslova staletími náboženských proměn:

Staroegyptská víra: Chrám sloužil k oslavám svátku Opet, kdy byly sochy bohů z Karnaku v procesí přenášeny sem, aby panovník rituálně obnovil svou božskou moc.

Křesťanství: V zadních komorách chrámu najdete fresky z římského období, kdy raní křesťané přemalovali egyptské hieroglyfy svými motivy a zřídili zde kostel.

Islám: Přímo na ruinách chrámu, vysoko nad úrovní původního antického terénu, byla ve 13. století postavena mešita Abu al-Haggag, která aktivně slouží věřícím dodnes. Nabízí se tak neuvěřitelný pohled na islámskou architekturu vetkanou do starověkých faraonských sloupů.

Cesta králů: Znovuotevřená Alej sfing

Největším zážitkem je pohled na začátek Aleje sfing (Cesta bohů). Jedná se o 2,7 kilometru dlouhou ceremoniální trasu lemovanou více než tisícovkou soch s lidskými i beraními hlavami, která spojuje Luxorský chrám právě s Karnakem. V roce 2021 byla tato alej po desítkách let archeologických výzkumů a rekonstrukcí slavnostně znovuotevřena pro veřejnost. Můžete se tak projít přesně po stejné stezce, po které před tisíci lety kráčela posvátná procesí faraonů.

Karnak: Největší chrámový komplex lidstva

Naše putování pokračuje na východním břehu Nilu, v místech, kde vycházející slunce symbolizovalo život. Karnak není pouhý chrám. Je to obrovské posvátné město, které stavěly, rozšiřovaly a přestavovaly desítky faraonů po dobu více než 1 500 let. Každý panovník zde chtěl zanechat svůj otisk na počest nejvyššího boha Amona-Rea.

Architektonický zázrak a Hypostylový sál

Hlavním klenotem Karnaku je Velký hypostylový sál. Představte si prostor, kde se k nebi tyčí 134 masivních pískovcových sloupů uspořádaných v 16 řadách. Ty nejvyšší dosahují výšky 21 metrů a jejich obvod je tak obrovský, že by k objetí jednoho sloupu bylo potřeba šesti dospělých lidí.

• Historická zajímavost: Když sloupovou síní procházíte, světlo pronikající skrze horní mříže vytváří hru stínů. Ta má symbolizovat počáteční bažinu stvoření světa. Sloupy samotné pak vypadají jako gigantické stonky papyru.
• Apartek a detaily: Na stěnách sloupů dodnes spatříte hluboké reliéfy zobrazující bitvy faraonů (například Ramesse II.) a jejich rituální oběti bohům. Pokud se podíváte pozorně nahoru, na místech chráněných před sluncem uvidíte původní, tisíce let staré pigmenty barev.

Plavba po Nilu: Dotek věčnosti a klidu

Mezi návštěvami monumentů je nejlepším zážitkem nastoupit na palubu lodi a vyplout na Nil. Plavba po této řece je jako sledovat živé kino, které se od dob faraonů téměř nezměnilo.

• Kontrast krajiny: Z paluby lodi uvidíte fascinující přírodní úkaz – ostrý řez mezi sytě zeleným, úrodným pásem palem podél břehu a nekonečnou, nehostinnou žlutou pouští, která začíná hned za ním. Pro staré Egypťany to byla hranice mezi životem (Kemet – černá země) a smrtí (Dešret – červená země).
• Tradiční feluky: Můžete zvolit buď moderní vícedenní říční křižník, nebo tradiční dřevěnou plachetnici zvanou feluka. Plavba při západu slunce, kdy se hladina Nilu barví do zlatých a purpurových tónů a teplý vítr opírá do bílé plachty, je jedním z nejromantičtějších a nejklidnějších zážitků, které Egypt nabízí.

Údolí králů: Tajemství ukrytá v nitru skal

Přesouváme se na západní břeh Nilu – do říše mrtvých, kam zapadalo slunce. Faraoni Nové říše již nestavěli obrovské pyramidy, které lákaly vykradače hrobů. Místo toho zvolili dokonale skryté údolí v thébských horách, kterému dominuje přírodní vrchol ve tvaru pyramidy (El-Kurn). Zde, hluboko ve vápencových skalách, si nechávali tesat své posmrtné paláce.

Fascinující svět hrobek

Hrobky v Údolí králů jsou navrženy jako dlouhé, dolů klesající chodby symbolizující cestu podsvětím. Stěny jsou pokryty texty z Knihy mrtvých a Knihy bran, které měly faraonovi pomoci překonat nástrahy a bezpečně dosáhnout věčného života.

• Hrobka Ramesse V. a VI. (KV 9): Jedna z vizuálně nejúchvatnějších hrobek. Její strop zdobí monumentální, neporušená malba bohyně nebes Nut, která každý večer polyká slunce a ráno ho znovu rodí. Barevnost žlutých, modrých a černých tónů je zde až neuvěřitelně živá.
• Hrobka Setiho I. (KV 17): Nejdelší a nejhlubší hrobka celého údolí, která představuje absolutní vrchol egyptského kamenického a malířského umění. Každý centimetr stěny je precizně vyřezán v jemném reliéfu.
• Hrobka Tutanchamona (KV 62): Rozlohou sice malá a skromná, ale historicky nejvýznamnější. Jako jediná byla v roce 1922 objevena Howardem Carterem téměř nedotčená a plná zlata. Samotná mumie mladého krále dodnes odpočívá přímo v této hrobce ve speciální klimatizované vitríně.

Zádušní chrám Hatšepsut: Architektura předbíhající dobu

Jen kousek od Údolí králů se nachází místo, které vám vyrazí dech svou elegancí – Džeser-Džeseru (Nejposvátnější z nejposvátnějších), zádušní chrám královny Hatšepsut v zářezu skalního amfiteátru Dér el-Bahrí.

Příběh ženy, která vládla jako muž

Hatšepsut byla jednou z mála žen, které usedly na egyptský trůn jako plnohodnotný faraon. Aby si zajistila legitimitu, nechala se zobrazovat s ceremoniální vousem a svalnatým tělem. Její chrám, navržený geniálním architektem Senenmutem, je mistrovským dílem, které svými čistými liniemi a terasami předběhlo řecký Parthenon o celá staletí.

• Dokonalé splynutí s přírodou: Chrám se skládá ze tří obrovských teras spojených dlouhými rampami. Stavba působí, jako by organicky vyrůstala přímo ze samotné gigantické skalní stěny stojící v pozadí.
• Reliéfy a výpravy: Na stěnách chrámu si můžete přečíst unikátní komiks zapsaný v kameni. Zobrazuje slavnou obchodní výpravu, kterou Hatšepsut vyslala do bájné země Punt (dnešní Somálsko), odkud Egypťané přivezli vzácné dřevo, kadidlo, zlato a dokonce živé myrhové stromy, které pak zasadili před chrámem.

Pokud dnes chrám obdivujete v jeho plné, monumentální kráse, vděčíte za to zejména polským egyptologům a restaurátorům. Od roku 1961 až do současnosti vede polské Centrum středomořské archeologie. Vidíte rozsáhlou, desítky let trvající rekonstrukci celého objektu. Právě oni složili z tisíců nalezených úlomků celé terasy, pilíře a slavné sochy královny Hatšepsut.