Izrael – naše poprvé bez cestovky a střet s divokým Blízkým východem

Noční křest ohněm a pekelně drahé taxi.

Náš start byl čistý punk. Letadlo přistálo na letišti v Tel Avivu uprostřed noci. Všude tma, únava a my poprvé v životě na Blízkém východě bez tušení, jak se dostat do centra. Veřejná doprava v tuhle hodinu stála a my bezradně koukali do mapy. Naštěstí zafungovala cestovatelská solidarita. Oslovila nás skupinka cizinců, kteří byli ve stejné situaci. Složili jsme se na taxi a vzali ho napůl. I tak to pro nás byla finanční facka – taxi v Izraeli je pekelně drahé. Ale to z letiště obvykle všude. Byla to ale naše první velká lekce: na cestách bez CK nikdy nejste sami, vždycky se najde někdo, kdo vám pomůže.

Čtvrť Bat Yam: Naše první Airbnb u Světlany z Ukrajiny. Ubytování jsme poprvé v životě řešili přes platformu Airbnb. Bydleli jsme v pobřežní čtvrti Bat Yam u Světlany, která zde už roky žila a pracovala. Přišla z Ukrajiny a život zde rozhodně lehký neměla. Co si pamatuji, prací měla několik, aby se vůbec uživila. Ale byla spokojená, což je hlavní. To je ta největší krása cestování bez cestovky – dostanete se přímo do reálných domovů místních lidí a vidíte jejich každodenní realitu.

První den jsme věnovali čistě průzkumu této čtvrti a zkoumání okolí. Bat Yam nás nadchl svými dlouhými plážemi a skvělým mořem. Procházeli jsme se po pobřeží, nasávali horké zářijové sluníčko a sledovali místní život. Později jsme odtud podnikali výpady do samotného, moderního a divokého Tel Avivu.

Když plány mění sebevražedný atentát.

V plánu jsme měli v následujících dnech i slavné Mrtvé moře. Autobus, který tam odjížděl každý den, stavěl přímo u našeho ubytování. Jenže Izrael umí být krutý a geopolitická situace se tu mění z minuty na minutu. Právě v době našeho pobytu došlo v oblasti k sebevražednému atentátu. Bezpečnostní složky všechno neprodyšně uzavřely a pro nás to znamenala jasná stopka. Byla to drsná lekce z terénu. Tehdy nám Mrtvé moře zkrátka nevyšlo. Viděli jsme ho až o několik let později z druhé strany v Jordánsku (jak už víte z mého staršího cestopisu). Naučilo nás to ale jedno: bezpečnost je na vlastní pěst vždy na prvním místě a s plánem B musíte počítat neustále. V tu dobu jsme tehdy v Izraeli trávili podstatnou část spíše koupáním v moři. Věřím, že další návštěva by byla lépe naplánovaná. Přeci jen nám dost míst chybí.

Autobusem do Jeruzaléma: Všude zbraně a husí kůže.

Další den jsme sedli na místní autobus a vyrazili směr Jeruzalém. Pro nás jako pro Evropany to byl neuvěřitelný kulturní šok. Kamkoliv jste se podívali, tam stáli mladí vojáci a vojáčky v uniformách s obřími útočnými puškami v rukou. Potkávali jste je v autobuse, na ulici, u památek, jak si kupují kafe nebo jdou z nákupu. Byla to neuvěřitelně fascinující podívaná.

Ta všudypřítomná atmosféra neustálé ostražitosti, a přitom absolutního klidu místních lidí, vám vžene husí kůži do žil. Procházet Staré město, Zeď nářků a uličky, kde se potkávají tři největší náboženství světa pod přísným dohledem armády, je zážitek, který se člověku vryje hluboko pod kůži.

Tel Aviv: Moderní New York Blízkého východu

Z klidného Bat Yamu jsme pravidelně vyráželi do samotného centra Tel Avivu, a to byl naprostý vizuální šok. Pokud je Jeruzalém historie, Tel Aviv je čistá budoucnost a svoboda. Město je plné moderních mrakodrapů, luxusních restaurací, cyklistů na elektrokoloběžkách a hipsterských kaváren. Procházeli jsme se po nekonečné plážové promenádě, která lemuje celé město, a nasávali tu neskutečně uvolněnou, západní atmosféru. Úplným opakem moderních čtvrtí je pak starý přístav Jaffa na jihu města. Tam na vás naopak dýchne tisíciletá historie, procházíte kamenné uličky plné uměleckých galerií a z hradeb máte ten vůbec nejkrásnější výhled na moderní panorama Tel Avivu s mrakodrapy v pozadí. Tenhle střet starého a nového světa nás hrozně bavil.

Proti Jordánsku nebo Egyptu je Izrael finančně úplně jiná liga a cenami si nezadá s nejdražšími státy západní Evropy. Je to docela gastro survival v jedné z nejdražších zemí světa. Pokud si myslíte, že Blízký východ je automaticky levný, Izrael vás rychle vyvede z omylu. Je to suverénně jedna z nejdražších destinací široko daleko. Ceny v restauracích a běžných supermarketech nám na první dobrou vyrazily dech – nechat v přepočtu 600 Kč za dvě obyčejná menu v běžném fastfoodu je tu normální standard (neznám současné ceny). Abychom na naší první cestě nenechali celou výplatu, museli jsme rychle najít úsporný režim. Naším zachráncem se stalo domácí vaření na Airbnb a pouliční falafel. Nakupovali jsme základní suroviny v supermarketu a večeře si kutili sami. A když jsme vyrazili do ulic, jistil to falafel v pitě se spoustou zeleniny a hummusu od pouličních prodejců. Stojí pár šekelů, zasytí na půl dne a chutná naprosto famózně. Izraelské gastro vás sice finančně provětrá, ale když víte, kam a kde nakoupit, hlady neumřete!