,,Kolik máte vůbec dovolené?“ Tohle je jedna z otázek, která se při častějším cestování nabízí skoro automaticky. Na první pohled totiž může vypadat, že pokud člověk během roku zvládne několik zahraničních cest, víkendů v Česku a ještě jednu delší dovolenou, musí mít buď neomezené volno, nebo vůbec nechodit do práce.

Realita je mnohem obyčejnější.

Normálně chodíme do práce. Jen se snažíme s volnem zacházet co nejefektivněji.

Já mám díky práci u policie trochu specifickou situaci a ročně mám 30 dní dovolené. K tomu se mi někdy přidají další volné dny za službu, přesčasy nebo jiné odpracované hodiny.

Ne každý má stejnou možnost. Někdo má 25 dní dovolené. Někdo jen 20.

Princip plánování ale zůstává velmi podobný. Nejde totiž jen o to, kolik dní dovolené máte.

Mnohem důležitější je, kam je v kalendáři položíte.

Nejdříve se nedíváme na letenky. Díváme se na kalendář

Když plánujeme další rok cestování, jednou z prvních věcí není Booking ani mapa světa.

Je to kalendář.

Hledáme hlavně:

• státní svátky,
• Velikonoce,
• Vánoce,
• prodloužené víkendy,
• svátky vycházející na úterý nebo čtvrtek,
• období, kdy lze několika dny dovolené spojit dva víkendy.

Právě tady se dá ušetřit obrovské množství dovolené. Jeden správně umístěný den volna může znamenat čtyři dny cestování. Čtyři nebo pět dní dovolené může znamenat devět dní pryč.

A najednou vypadá roční počet dní úplně jinak.

Nejde o počet cest. Jde o počet dní dovolené, které na ně spotřebujete

Tohle je asi nejdůležitější princip našeho plánování.

Například klasický víkend:

sobota + neděle = 2 dny cestování a 0 dní dovolené.

Přidáte pátek:

pátek až neděle = 3 dny cestování za 1 den dovolené.

Pokud je v pondělí státní svátek:

pátek až pondělí = 4 dny cestování za 1 den dovolené.

A když dobře vyjde kalendář:

sobota až následující neděle = 9 dní cestování za 5 dní dovolené.

To už je dost času například na Jordánsko, Arménii, Gruzii, část Balkánu nebo pořádný evropský road trip.

Moje situace je trochu specifická

Já mám díky práci u policie 30 dní dovolené, takže je moje výchozí pozice samozřejmě lepší než u člověka, který má například jen 20 dní.

Navíc sloužím i takzvané výjezdy. Pokud mám výjezd během víkendu, získávám za něj podle konkrétní situace další volno, které můžu následně využít.

K tomu se někdy přidají:

• přesčasy,
• odpracované hodiny,
• náhradní volno.

Ve výsledku tedy můžu mít během roku k dispozici více volna než samotných 30 dní dovolené. Nechci proto tvrdit, že máme úplně stejné možnosti jako každý zaměstnanec.

Nemáme.

Ale velká část našeho cestování stejně nevzniká díky těmto dnům navíc.

Vzniká díky tomu, jak dovolenou kombinujeme s víkendy a svátky.

Státní svátky jsou největší pomocník

Každý rok si dopředu projdu, na jaké dny vycházejí státní svátky. Nejzajímavější jsou samozřejmě ty, které vytvoří prodloužený víkend nebo jsou blízko něj. Například svátek v pondělí je jednoduchý:

3 dny volna bez jediného dne dovolené.

Svátek v pátek funguje stejně. Ještě zajímavější může být úterý nebo čtvrtek. Pokud je svátek v úterý, stačí si vzít pondělí:

sobota + neděle + pondělí dovolená + úterý svátek = 4 dny volna za jediný den dovolené.

A právě takové termíny hledáme.

Velikonoce jsou ideální na kratší cestu

Velikonoce patří k termínům, které se snažíme využívat. Už samotné sváteční dny mohou vytvořit delší volno a přidáním několika dní dovolené lze získat velmi příjemný blok.

To je přesně období, které se hodí například na:

• evropské město,
• Balkán,
• road trip,
• několik dní v horách,
• kratší zahraniční cestu.

Nemusíme kvůli každému cestování čerpat deset dní dovolené.

Vánoce mohou být ještě zajímavější

Podobně fungují Vánoce.

Záleží samozřejmě na tom, na které dny v konkrétním roce svátky připadnou. Když kalendář vyjde dobře, lze několika dny dovolené propojit Vánoce, víkendy a Nový rok. A z relativně malého počtu vyčerpaných dní může vzniknout velmi dlouhé volno.

Právě proto se vyplatí plánovat rok dopředu.

Největší trik? Spojit dva víkendy

Tohle používáme často.

Pokud odjedeme v sobotu a vrátíme se následující neděli, jsme pryč:

9 dní.

Z dovolené ale zmizí pouze:

pondělí, úterý, středa, čtvrtek a pátek.

Tedy 5 dní.

Poměr je:

5 dní dovolené → 9 dní cestování.

A pokud je uvnitř ještě státní svátek, může to být například:

4 dny dovolené → 9 dní cestování.

To už je obrovský rozdíl.

Co když mám jen 20 dní dovolené?

I s 20 dny se dá cestovat překvapivě hodně.

Jen bych je nerozdělil stylem:

10 dní v létě + 10 dní v zimě = konec dovolené.

To je samozřejmě úplně v pořádku, pokud právě takovou dovolenou chcete.

Pokud ale chcete během roku podniknout více cest, je podle nás lepší s dny pracovat jinak.

Například orientačně:

Jedna hlavní cesta

5 dní dovolené
→ 9 dní pryč díky dvěma víkendům

Druhá hlavní cesta

5 dní dovolené
→ dalších 9 dní

Spotřebováno: 10 dní

Zbývá dalších 10.

Z těch můžete udělat například:

• dva prodloužené víkendy po 1 dni,
• jednu cestu za 4 dny dovolené,
• několik jednotlivých dní kolem svátků.

Najednou se z 20 dní dovolené může stát několik různých cest během roku.

Model pro člověka s 25 dny

S 25 dny už je možností ještě víc.

Například:

5 dní – hlavní devítidenní cesta
5 dní – druhá devítidenní cesta
5 dní – další delší cesta
4 dny – cesta kolem státního svátku
3 dny – prodloužený víkend
3 dny – rezerva

A pořád se bavíme o člověku, který normálně pracuje.

A s 30 dny?

U 30 dní už lze kombinovat jednu opravdu dlouhou cestu s několika kratšími.

My třeba rádi kombinujeme:

jednu velkou cestu + několik středně dlouhých cest + víkendové Česko.

A právě víkendy jsou důležité. Na výlet do Krušných hor, Krkonoš nebo jinam po Česku nepotřebujeme automaticky týden dovolené.

Často stačí odjet v pátek po práci a vrátit se v neděli večer.

Dovolená:

0 dní.

Materiál na dva nebo tři dny cestování máme přesto.

Pátek po práci je velmi cenný

Tohle jsme si oblíbili hlavně při cestování po Česku. Nemusíme čekat na sobotní ráno. Když je destinace rozumně dostupná, můžeme odjet už v pátek po práci. V pátek večer se ubytujeme a v sobotu ráno jsme připraveni vyrazit. Najednou máme prakticky celý víkend v cílové oblasti.

Při cestě autem je to často nejjednodušší způsob, jak z víkendu dostat maximum.

Některé destinace jsou výborné na:

3–4 dny.

Jiné na:

5–7 dní.

A teprve vzdálenější a složitější cesty dávají větší smysl na dva nebo tři týdny.

Právě kombinací různě dlouhých cest se dá během roku vidět mnohem více, aniž bychom spotřebovali všechnu dovolenou.

Česko vůbec nepočítáme jako „spotřebu dovolené“

Samozřejmě někdy si den vezmeme. Ale velkou část českých výletů stavíme na víkendech. Pátek po práci.

Sobota.

Neděle.

A v pondělí normálně do práce. Není to odpočinkový wellness víkend. Často toho během dvou dní nachodíme víc než za běžný pracovní týden.

Ale umožňuje nám to cestovat, aniž bychom sahali do dovolené určené na větší zahraniční cesty.

Dovolenou si necháváme i jako rezervu

Nedoporučovali bychom naplánovat 1. ledna úplně každý den dovolené až do konce roku.

My také chceme určitou rezervu.

Může se objevit:

• levná letenka,
• spontánní víkend,
• zajímavá akce,
• změna plánů,
• nebo prostě chuť někam odjet.

Pokud je všech 20, 25 nebo 30 dní rozdělených už půl roku dopředu, nemáte žádný prostor reagovat.

Proto máme rádi kombinaci:

velké cesty plánované dopředu + několik dní ponechaných volně.

Jeden rok nemusí být jako druhý

Někdy vyjdou státní svátky výborně. Jindy mizerně. Někdy máme možnost využít náhradní volno. Jindy ne. Proto nemáme jeden univerzální systém, který bychom každý rok přesně kopírovali.

Na začátku roku se podíváme na kalendář a podle něj stavíme cestovatelský plán.

Nejde o to být celý rok na dovolené

Tohle je možná důležité dodat.

Nechceme tvrdit, že nejlepší život je využít každou volnou hodinu na cestování. Někdo chce mít část dovolené doma. Někdo potřebuje volno na rodinu. Někdo si chce prostě týden odpočinout a vůbec nikam nejet.

A to je samozřejmě úplně v pořádku. My jen patříme mezi lidi, kteří většinu volného času chtějí využít právě na cestování. Proto se snažíme volno plánovat tak, aby nám umožnilo cestovat co nejvíce.

Takže až se příště podíváte do kalendáře a řeknete si:

„Mám jen 20 dní, s tím toho moc nevymyslím.“

Zkuste se nejdřív podívat, kam těch 20 dní položíte.

Možná zjistíte, že je v kalendáři mnohem víc cestování, než se na první pohled zdá.