Cesta do srdce delty Mekong a přivítání jako pro královské hosty od Nhu Ý Lé

Naše dobrodružství začalo v rušném Ho Či Minově Městě (Saigonu), odkud jsme sedli na dálkový autobus společnosti Futa směr Cần Thơ. Jízda byla docela dlouhá, počítejte tak 3-4 hodiny. Nebojte se průvodkyně Nhu Ý Lé vám se vším pomůže. Koupí vám lístek na autobus a bude s vámi celou dobu komunikovat. Neztratíte se :).

Z Cần Thơ jsme pak pokračovali dál na jih, hlouběji do delty Mekongu, až do městečka Nga Bảy (do tohoto města jsme přesedali z Auta autobusu do menšího mikrobusu). Celá logistika byla neuvěřitelně hladká, protože autobus nás vyhodil na zastávce přímo před domem naší paní průvodkyně Nhu Ý Lé.

A tam to celé začalo. Jakmile jsme vystoupili z autobusu, Nhu Ý Lé už na nás čekala. Stála tam s tradičním kuželovitým kloboukem nón lá na hlavě. V ten moment z nás spadla veškerá únava z cestování. Její úsměv a vřelé přivítání nás okamžitě zahřálo u srdce. Než jsme si vůbec stihli uvědomit, že jsme na místě, čekal nás první obrovský šok – v tom nejlepším slova smyslu. Nhu Ý Lé pro nás nachystala absolutní hostinu. Stůl se prohýbal pod talíři plnými čerstvých vietnamských specialit, vůní a barev. Jídla bylo tolik, že jsme ho přes veškerou snahu prostě nedokázali dojíst, to zkrátka nešlo! Každé sousto bylo neuvěřitelně autentické a plné chuti, o jaké se vám v turistických restauracích může jen zdát. Jednou ze zajímavostí byla pečená krajta, velmi chutná :). A Taro, tropický kořen který má oříškovou příchuť. Po tomto gastronomickém nebi jsme si šli odložit věci do našeho pokoje, trochu se osvěžili a nabrali sílu. Na žádné velké vyspávání ale nebyl čas – Nhu Ý Lé už pro nás měla připravené skútry a vyrazili jsme na náš úplně první výlet po okolí Nga Bảy...

První kilometry v sedle a plovoucí přívoz
Nasedli jsme na skútry a vyrazili kousek za město, do té pravé venkovské krajiny. Já jela s Nhu Ý Lé . Jde vidět, že skútr je její hlavní dopravní prostředek, můj partner měl co dělat, aby jí vůbec stačil na tom pěkném žlutém skútru. První jízda je šok, vidíte tolik nových věcí. Ale krásných. Cestu nám brzy přetnula široká řeka. Místo mostu tu ale funguje naprosto skvělá věc – místní přívoz. Najedete na něj i se skútrem a během pár minut vás převeze na druhý břeh.

Navštívili jsme i místní školu, kdy hromada dětí nás obstoupila a zkoumala naše obličeje.

Na druhé straně jsme pokračovali dál hlouběji do vnitrozemí. Kolem nás se otevíral nádherný vietnamský venkov: míjeli jsme banánové plantáže, políčka a skromné domky místních lidí, kteří na nás mávali a usmívali se.

Na kolech pro večeři: Trh plný barev a vůní
Když jsme se vrátili domů, program zdaleka nekončil. Vyměnili jsme skútry za kola a jeli s Nhu Ý Lé na místní trh nakoupit suroviny na večeři. A to byl teprve zážitek pro všechny smysly! Trh byl zaplavený hromadami čerstvého jídla, roztodivnými místními dobrotami a neuvěřitelným množstvím exotického ovoce.

Všechno bylo tak čerstvé, šťavnaté a voňavé, že se to s tím, co koupíte u nás, nedá vůbec srovnat. Musím se přiznat, že mi tohle úžasné ovoce v ČR hrozně moc chybí...

Ano tuhle pochutinu jsme měli k obědu.

Rodinná večeře: Když pro vás vaří celá rodina
Po návratu z trhu nás čekal další nezapomenutelný zážitek. Do přípravy jídla se zapojila celá rodina Nhu Ý Lé a společně pro nás nachystali další naprosto skvělou večeři. Bylo neuvěřitelné sledovat, jak sehraně rodina v kuchyni funguje a s jakou láskou jídlo připravuje. Na stole před námi přistálo opět naprosto famózní jídlo, plné čerstvých bylinek, masa a chutí, které nám potvrdily, že vietnamská domácí kuchyně je prostě nejlepší na světě.

Druhý den: Plavba do nitra zelené džungle
Druhý den ráno jsme hned po vydatné snídani nasedli na skútry a vyrazili na další stanoviště kousek za městem. Tam už na nás na břehu čekala typická dlouhá vietnamská loď s motorem. Všichni jsme se nalodili a spolu s naším řidičem jsme vyrazili přímo do divokého víru džungle. Plavba po úzkých kanálech byla neskutečná – všude kolem nás se rozprostírala nádherná, sytě zelená vegetace a hustý les.

Během cesty jsme narazili na jednu obrovskou zajímavost – na stoncích rostlin přímo nad vodou jsme viděli zvláštní, zářivě růžová vajíčka. V této divoké oáze klidu jsme strávili několik hodin a vrcholem celého výletu byla návštěva místní rozhledny. Výhled z ní na nekonečnou zelenou plochu delty Mekongu byl prostě nádhera...

To je taková krása co? Jen zelený les, vy a ticho.

No není to nádhera?

Naše průvodkyně.

Khmerský chrám a intenzivní jízda krajinou
Po návratu z džungle nás čekal výborný oběd a hned po něm další program. Tady musím čtenáře dopředu upozornit: Nhu Ý Lé pro vás připraví opravdu intenzivní program, kdy se nezastavíte, ale domů si odvezete zážitky na celý život. Znovu nasedáme na skútry a jedeme projet okolní krajinu – rýžová pole, klikatící se řeku a naším hlavním cílem byl nádherný khmérský chrám. Ta pestrobarevná a detailní architektura nás naprosto okouzlila.

Překrásná architektura.

Bombastický zážitek: Večerní škola vaření s rodinou
Po návratu domů nás ale čekal ten nej bombastičtější zážitek z celého dne. Zapojili nás totiž do přípravy večeře! Vařili jsme společně s celou rodinou naší průvodkyně, která nás do všeho pořádně zapojila. Právě na tento moment společného tvoření, smíchu a sdílení kultury budu vzpomínat snad nejvíc z celé cesty. Odměnou nám bylo opět neskutečně skvělé a syté jídlo. Vietnam mě zkrátka dostal natolik, že na stará kolena (nebo možná i mnohem dřív) se sem hodlám přestěhovat! :)

Poslední ráno: Mizící plovoucí trhy a slzy v očích
Ráno se nám vstávalo opravdu těžce. V hlavě jsme měli jedinou myšlenku – je to náš poslední den a tohle všechno krásné končí. Ještě před svítáním jsme vyrazili do Cần Thơ na snídani na ty poslední zbývající plovoucí trhy, které v dnešní době pomalu, ale jistě mizí.

Čekala nás plavba po úchvatné, široké deltě a k snídani nesmělo chybět tradiční Phở přímo na palubě lodi. Kromě polévky jsme ochutnali čerstvý kokos a neuvěřitelně sladký ananas. Vlastně po celou dobu pobytu u Nhu Ý Lé budete jenom jíst a ochutnávat. Je to zkrátka gastronomický ráj.

Nudlová továrna a ta nejlepší čokoláda na závěr
Po snídani naše cesta pokračovala do místní továrny, kde se vyrábí tradiční rýžové nudle. Bylo skvělé, že jsme si celý proces výroby mohli vyzkoušet sami na vlastní kůži.

Úplně poslední zastávkou byla kakaová farma. Ochutnali jsme tam tu nejlepší čokoládu v životě a jako vzpomínku si s sebou odvezli malou tabulku.

A pak to přišlo. Konec. Viděla jsem na nás všech, že jsme docela na měkko. Všichni jsme měli slzy v očích, já je v sobě horko těžko tlačila a opravdu se mi chtělo brečet. Právě pro tyhle silné emoce vím, že se sem jednou musíme vrátit.

Pokud chcete zažít stejný životní zážitek, nezapomeňte oslovit naši úžasnou průvodkyni. Kontakt na Nhu Ý Lé přikládám níže (a pro jistotu jsem ho dala i na úplný začátek článku).

Love you Vietnam!

Ještě doporučuji zažít kontrast s tím co jsme zažili za pár dní pří návratu do Česka a to Singapur